Příběh jednoho alba
Natáčení probíhalo v dejvickém studiu Supraphonu od 28. října 1971 do 16. března 1972. Album natočila nejslavnější a nejlepší sestava Flamenga: Vladimír Mišík (zpěv), Pavel Fořt, (kytara), Jan Kubík (saxofon, příčná flétna), Ivan Khunt (klávesy, zpěv), Vladimír „Guma“ Kulhánek (basová kytara) a Jaroslav „Erno“ Šedivý (bicí). Producentem byl Hynek Žalčík a autorkou obalu je Ivana Jurná.
Jedinou výjimkou, na níž se Kainar nepodílel, byla dnes již kultovní skladba Stále dál, kterou otextoval producent Hynek Žalčík a hudbu k ní složili Ivan Khunt, Jan Kubík a Guma Kulhánek. Za mikrofonem se představil Khunt. Baskytarista uvedl: „Na Vláďu Mišíka to bylo moc exponovaný, tak si ve studiu Khunt vzal text a z voleje ho zazpíval. Dodnes jde o jednu z nejlépe česky zpívaných rockových věcí.“ „Když po letech Kuře v hodinkách poslouchám, tak tam slyším vlivy kapel jako Collosseum nebo Yes,“ říkal v seriálu Bigbít Ivan Khunt.
Na pulty obchodů se slavné Kuře dostalo na podzim roku 1972. Recenzi, která vyšla v časopise Melodie 11/1972, napsal Jiří Černý. Můžeme se v ní dočíst: „A přece Kuře v hodinkách – celé, včetně nápaditého a všestranně zvládnutého obalu Ivany Jurné – dobře reprezentuje stav současného českého beatu a obsahuje mnoho životvorné, původní hudby.“ Černý hodnotil desku třemi a půl hvězdičkami. V knižním rozhovoru s Jaroslavem Riedelem přiznal, že měl album hodnotit lépe. Mimo jiné konstatoval: „Nedocenil jsem dvě věci. Že to byla první pořádně nahraná rocková deska a pak význam spojení se silným básnickým textem.“